Vytrvalá lysá bylina s přímou lodyhou až 50 cm vysokou. Srdčité ostře pilované listy jsou většinou řapíkaté. Kvete v březnu až červnu velkými žlutými květy. Plodem je zobánkovitý měchýřek. Hojně roste na vlhkých místech, na mokrých loukách, podél příkopů, potoků a rybníků. Patří k prvním jarním poslům, představuje velmi proměnlivou rostlinu co se týče růstu a velikosti.

Vytrvalá, v době vývinu plodu až jeden metr vysoká bylina roste hojně a pospolitě na březích potoků a řek a na vlhkých loukách. Z tlustých oddenků vyrůstá přímá fialově naběhlá lodyha. Dlouhé řapíkaté listy v přízemní růžici jsou okrouhle srdčité. Kvete v dubnu až květnu fialově růžovými květy. Plodem je chmýrnatá nažka. Patří ke starým léčivým rostlinám.

Vytrvalá, až jeden metr vysoká bylina s tlustým větveným oddenkem. Statná přímá lodyha je nahoře chudě větvená. Kvete v květnu a červnu dlouze stopkatými žlutými květy. Nektar ukrytý v květu je přístupný jen hmyzu s dlouhým sosákem, jako mají například čmeláci. Plodem je válcovitá tobolka. Roste hojně na březích vod v nižších polohách. Jedná se o chráněnou rostlinu.

Vytrvalá, statná, až tři čtvrtě metru vysoká bylina s přímou lodyhou, větvenou jen v květenstvích. Roste dost hojně v pobřežních houštinách, písčinách a náspech, někdy se pěstuje pro ozdobu a zplaňuje při okrajích cest a železničních náspů. Kvete od června do září. Květy má narůžovělé až bílé v hustých květenstvích. V noci vydávají intenzivní vůni. Plodem je podlouhle vejčitá tobolka. Oddenky obsahují pěnivý saponin, dříve byly využívány k přípravě mycích prostředků.

Dorůstá délky 2 cm, je u nás hojný. Obývá mělké stojaté vody, potoky, řeky, jezera. Žije pod kameny a mezi vodními rostlinami. Dobře plave. Živí se rozkládajícími se částmi rostlin. Samička klade až 100 vajíček do plodového vaku na břiše, v němž se vyvíjejí mláďata. Zimu přečkává zahrabán v písku na dně. Představuje jednu z nejdůležitějších složek potravy potočních ryb.

Je to hojný, asi 1 cm veliký pavouk s nápadně protaženým tělem a nazelenale žlutým zadečkem se zlatými a stříbrnými lesky. Na vlhkých místech mezi rákosím u rybníků a potoků si natahuje své sítě, které mají volný střed. Loví různý hmyz. Vajíčka v kokonu upevňuje samička na stébla rákosu nebo na stonky jiných rostlin.

Jeden z druhů pavouků patří k našim největším pavoukům. Žije u klidných vodních tůněk a na březích rybníků. Délka jeho těla činí až 28 mm. Kromě hmyzu je schopný lovit i drobné obratlovce - rybí potěr a žabí pulce. Vstříknutím jedu kořist v několika vteřinách usmrtí, odnese na souš a zde spořádá. Dokáže zmizet přímo pod hladinou či běhat po vodní hladině.

Obývá čisté potoky, řeky a jezera. Je vzácný, ale v současnosti se opět rozšiřuje v souvislosti s větší čistotou vod. Dorůstá délky 22 cm. V březích si vyhrabává díry, ve kterých se přes den ukrývá. Na lov se vydává po soumraku. Loví hmyz, pulce, mlže, plže, ryby, rád hoduje i na mase mrtvých živočichů. Samice klade 6 až 150 vajíček a nalepuje si je v chomáčcích na zadečkové nožičky. Několikrát do roka se svléká z krunýře.

Dosahuje délky těla kolem 90 cm a ocasu 30 cm. Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, kde si z větví a trávy buduje hráze. Z větví buduje také hrady, které vyčnívají až metr a půl nad hladinu. V březích si vyhrabává nory s chodbou vedoucí pod vodu. Samice zde vrhá 4 až 7 mláďat, která hned po narození vidí. Žije v párech, ale zdržuje se ve společnostech. Dožívá se až 30 let. Velmi dobře plave a potápí se. Živí se různými rostlinami, výhonky, pupeny a větvičkami. Charakteristickým způsobem nahlodává a poráží stromy.

Žije u stojatých i tekoucích vod. Tělo má dlouhé 8 cm, ocas dosahuje délky 7 cm. Na suchých místech v březích si vyhrabává doupata, nebo si přivlastní noru hlodavců. Samice ve vystlaném hnízdě vrhne dvakrát nebo třikrát v roce 4 až 10 holých a slepých mláďat. Ta sají mateřské mléko 6 týdnů a dospívají po 4 měsících. Potravu si vyhledává většinou ve vodě. Je dobrý plavec. V noci loví červy, plže, malé rybky, žáby, čolky, korýše, měkkýše i hmyz. Kořist si odtáhne do úkrytu a zde ji sežere. U vody můžeme zaslechnout jeho hlas - nepříjemné vysoké vrzání.

Žije v tůňkách a zavodněných příkopech především v nížinách. Dorůstá délky 12 cm. Samice klade začátkem května až 250 vajíček jednotlivě na vodní rostliny. Zadníma nohama přelamuje list přes vajíčko - vajíčko je tak chráněno před nepřáteli. Larvy se líhnou za 2 týdny, živí se drobnými korýši a za 3 měsíce se přeměňují v jedince, kteří dýchají plícemi. Ti se živí hmyzem, žížalami, plži a drobnými pulci. Přezimuje pod listím, pod pařezem, v bahně či v zemních děrách. Brzy zjara, jakmile roztaje sníh, přichází do tůňky.

Vyskytuje se v řekách, jezerech a velkých rybnících. I díky umělému vysazování je hodně rozšířen. Je velmi dravou rybou. Dosahuje délky nad 100 cm. Tře se od dubna do června ve velké hloubce a samice klade přes 300 tisíc jiker. Loví hlavně ryby za večerního soumraku, v mládí i ve skupinkách, mladí jedinci se dále živí hmyzem a dalšími drobnými živočichy. Ve stáří je samotářský. Jeho maso je výtečné, obsahuje velmi málo tuku. Je hospodářsky důležitou rybou.

Žije v pomalu tekoucích vodách, ve větších rybnících, přehradních nádržích a jezerech. Dorůstá délky 50 až 70 centimetrů. Tělo má silně zploštělé, uzpůsobené k životu ve větších hloubkách. Tře se v hejnech u břehu od května do července. Samice klade především v noci až 300 tisíc jiker. Vysunutými ústy prohrabává bahnité dno a pátrá po hmyzích larvách, drobných korýších, červech a měkkýších. V zimě tvoří velká hejna a odplouvá do hlubší vody.

Žije na dně potoků a řek, ale i ve stojatých vodách s kamenitým dnem nebo písčinami. Je rozšířen na velkém území. Dorůstá do délky až 20 cm. Vyznačuje se nápadně velkými ploutvemi. Rád se ukrývá pod kameny, obvykle s dalšími jedinci pohromadě. Tře se od května do června. Samice klade až 3000 jiker v chomáčcích na vodní rostliny nebo na kameny. Plůdek se líhne za 20 dní. Živí se drobnými živočichy a rostlinnými částmi. Má velmi chutné maso. Je významnou složkou potravy dravých ryb.

Je jednou z nejhojnějších ryb, které obývají pomalu tekoucí řeky i větší potoky, bystřiny i stojaté vody. Dorůstá do 50 centimetrů, má téměř nezploštělé tělo s širokou hlavou. Je značně přizpůsobivý, žije i ve vodách znečištěných. Tře se v dubnu a květnu. Samice klade až 200 tisíc jiker na vodní rostliny. Je velmi žravý, nevybíravý, živí se drobnými živočichy i rostlinami, větší jedinci uloví i rybky a ožírají maso z mrtvých živočichů. V průběhu života se mění z hejnové ryby v dravého samotáře.

Hnízdí v osadách, pouze v určitých tradičně osídlených oblastech. Kolem jednoho metru velký pták přilétá ze zimoviště v jižní Africe v polovině dubna. Veliké hnízdo z větví, trávy a drnů si staví na stromech, střechách domů, vysokých komínech. Samice snáší 2 až 6 vajec a v sezení po dobu 30 dní se na nich střídá s partnerem. Oba rodiče také mláďata krmí do zobáku. Jsou to masožravci. Loví na loukách, polích a u rybníků hmyz, hlodavce, ptáky, žáby, rybky. Je němý, ozývá se pouze klapáním zobáku, když zvrátí hlavu na záda.

Je naší nejmenší plovavou kachnou. Vyskytuje se v mělkých vodách, v zarostlých rybnících, bažinách a na zaplavených loukách. Dosahuje délky 38 cm. Přilétá začátkem dubna od Středozemního moře. Hnízdo si zakládá v trsu trávy. Na osmi až deseti vejcích sedí samice sama 25 dní. Živí se semeny, trávou, hmyzem, žížalami a měkkýši. Koncem srpna opět odlétá.

Na vodách všeho druhu je velmi hojná. Na rybníčcích a jezírkách jsou tito důvěřiví ptáci miláčky návštěvníků. V zimě se zdržuje na nezamrzajících řekách i uprostřed velkých měst. Dosahuje délky 160 cm. Hnízdo si buduje v rákosinách nebo na ostrůvcích z větviček, listů a trávy. Staví je samice, samec přináší materiál z okolí. Samice snáší 5 až 9 vajec a sedí na nich převážně sama 35 dní. Partner ji hlídá a zahání vetřelce. Vylíhlá mláďata vodí oba rodiče. Živí se převážně rostlinami, ale občas sežere i hmyz či malou rybku. Nepotápí se, ale dlouhým krkem dosáhne na vodní rostliny až do hloubky jednoho metru.

Je u nás hojně rozšířena. Najdeme ji všude tam, kde je voda, často i na nádržích uprostřed velkých měst. Dosahuje délky 60 cm. Žije v párech. Samec se pyšní barevným peřím. Samice si staví hnízdo, jehož stanoviště volí samec. Je umístěné na zemi pod keřem, v trsu trávy, opuštěném dravčím hnízdě na stromě. Vystýlá je listy, trávou a prachovým peřím. Snáší 8 až 14 vajec a sama na nich sedí 26 dní. Po vylíhnutí mláďat je vodí. Potravou jsou pro ni semena, tráva, hmyz a korýši. Patří mezi lovné ptáky.

Je u nás hojný. Objevuje se od května do září u vody. Je asi 4 cm velký. Larvy přebývají ve schránkách ze dřev a listů v potocích a řekách. Kuklí se pod vodou. Kukla vypluje na hladinu, uvolní se dospělý živočich a večer pořádá nad hladinou svatební reje. Larvy jsou významnou potravou ryb.

V květnu až srpnu za teplých večerů poletuje ve velkém množství v blízkosti vod. Je to až 2 cm velký živočich. Larvy žijí dva roky na dně tekoucích vod v obytných rourkách. Živí se drobnými vodními živočichy a řasami. Dospělí jedinci žijí jen několik hodin až dva dny a potravu nepřijímají.

Dlouhonohý, nenápadný, ale o to obtížnější hmyz, je velký až 8 mm. Samička má dlouhý bodavý sosák. Vyskytuje se zvláště ve vlhkých lesích, na loukách, kolem vody - všude velmi hojně. Krev sají pouze samičky, samečkové sají pouze rostlinné šťávy a vodu. Samičky kladou na vodu balíčky vajíček. Ty se mohou vyvíjet i v plechovkách s vodou. Larvy loví na hladině drobnou potravu pomocí chomáčků brv na hlavě. Ve vodě se také zakuklí. Je velice přizpůsobivým živočichem.

Poletuje od května do září kolem rybníků, tůní a řek. Je to až 4 cm dlouhý živočich. Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se celá potopí. Larva žije ve vodě dva roky, potom vylézá na rákosí, pevně se přichytí, praskne jí na hřbetě pokožka a vyleze dospělý jedinec. Má svůj revír, který ohraničuje bzučivým letem.

Žije v nížinách při okrajích rybníků, v bažinách a při vodních příkopech. Zdržuje se nad hladinou na vodních nebo bažinných rostlinách. Dorůstá do výšky 2 cm a dožívá se až tří let. Živí se částmi rostlin. Je obojetník, naklade až 100 vajíček na vlhkou zem. Mláďata se líhnou po dvou týdnech. Přezimuje ve štěrbinách nebo mezi trouchnivějícími listy.

Vyskytuje se v tůňkách, rybnících, jezerech i mírně tekoucích vodách, přežívá i ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Musí pravidelně vystupovat k hladině, aby se nadechl vzduchu. Takto ho můžeme vidět v celé skupině stejných živočichů. Má terčovitou ulitu asi 2 cm vysokou. Zdržuje se na vodních rostlinách, jejichž částmi se živí. Dožívá se až tří let. Při vysychání tůní se uzavírá blankou. Přezimuje v bahně.

Žije v nížinách ve stojatých vodách, i v zahradních rybníčcích. Má ulitu vejčitého tvaru, asi 6 cm vysokou. Živí se řasami a částmi zahnívajících rostlin. Je obojetníkem. Vajíčka klade ve šňůrách na vodní rostliny a kameny, kde se z nich po třech týdnech líhnou mláďata. Zdržuje se na spodní straně tenké vrstvy slizu na povrchu hladiny chodidlem vzhůru. Dýchá při tom zvláštním kornoutovitým otvorem, který vystrkuje nad hladinu. Může se i ponořit ke dnu. V době sucha si vytváří záklopku ulity. Dožívá se asi tří let.

Žije hojně v pomalu tekoucích řekách, v jezerech a zátokách na velkém území. Vyhledává hlubší klidné vody s písčitými nánosy. Dobře snáší i znečištěnou vodu. Dorůstá délky 25 cm. Tře se od března do května a samice klade při břehu až 100 tisíc jiker. Živí se hmyzem, korýšky, jikrami nebo plůdky jiných ryb. Loví za soumraku, přes den se zdržuje blízko dna v hlubších vodách, někdy i ve velkých hejnech.

Až 50 cm dlouhá ryba s vysokým tělem bez vousků je hojná v stojatých i mírně tekoucích vodách. Libuje si v mělkých teplých vodách s bohatou vegetací, mnohde je vysazená. Je velmi odolná a snáší nedostatek kyslíku i v zamrzlých nádržích. Živí se hmyzem a jeho larvami, korýši a měkkýši. Sám slouží jako potrava pro dravé ryby. Tře se v květnu a červnu a samice klade až 300 tisíc jiker na vodní rostliny. Bahno na dně vody tvoří útočiště na zimu.

Je naší nejhojnější rybou chovanou především v rybnících. Byl u nás vysazován do zakládaných rybníků už ve 13. století. V rybníku může dorůst jednoho metru. Dospívá ve třech až čtyřech letech a dožívá se 50 let. Daří se mu i v odstavených ramenech, tůních, údolních nádržích a štěrkopískovnách. K tření dochází v květnu a červnu, samice klade až milion jiker, ze kterých se líhne potěr za pět dní. Živí se drobnými živočichy a částmi vodních rostlin. Výlov probíhá na podzim. Bylo vypěstováno mnoho forem, například šupináč, lysec, naháč.

Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody. Místy je u nás hojný především v přehradách. Má malé šupiny a velmi sliznatou kůži, dosahuje délky asi 50 cm. Tře se v květnu až červenci, samice klade 300 tisíc jiker, které jsou lepkavé a zachycují se na vodních rostlinách. Přes den se ukrývá ve spleti rostlin a za potravou se vydává za soumraku. Živí se živočichy v bahně či písku a rostlinami. Zimu tráví téměř bez pohybu ukrytý v bahnitém dně. Patří k důležitým hospodářským rybám. Je znám ve zlaté formě, někdy je červený, jindy s olivově zelenými skvrnkami.

Vytrvalá, až jeden metr vysoká bylina s tlustým oddenkem a přímou, chlupatou a červeně naběhlou lodyhou. Přízemní listy v růžici jsou dlouze řapíkaté. Roste na vlhkých loukách, při březích vod, na prameništích i v lužních lesích a rašeliništích. Kvete v květnu a červnu, květy má vně hnědočervené, uvnitř žluté. Plodem je nažka s dvoudílným přívěskem. Německé jméno Himmelsbrot se vztahuje ke skutečnosti, že děti rády vysávají nektar z květů.

Vytrvalá vodní bylina se silným plazivým oddenkem ukotveným v bahně svým kořenem. Dlouze řapíkaté srdčitě vykrojené listy plavou na hladině. Kvete od června do srpna. Velké květy o průměru více než 15 cm jsou bílé. Roste ve stojatých vodách bohatých na živiny, v různých rybníčcích se také pěstuje.

Vodní rostlina se silným vytrvalým oddenkem. Na hladině objevíme dlouze řapíkatý list s klínovitě vykrojenou čepelí a od června do srpna žlutý, silně vonný květ. Ten tvoří pět velkých kališních lístků a velký počet malých korunních lístků vylučujících nektar. Plodem je dužnatá tobolka. Roste ve stojatých a pomalu tekoucích vodách v nižších polohách.

Vytrvalá, až půl metru vysoká bylina je svěže zeleně zbarvená a obvykle hustě chlupatá. Vytváří čtyřhrannou přímou lodyhu s kopinatými listy. Kvete v květnu až říjnu, květy má blankytně modré, v ústí nažloutlé. Vstup do korunní trubky má zúžen, takže na dno květu proniknou svým sosákem jen včely, motýli a některé mouchy. Roste na mokrých loukách, v příkopech, na březích vod a vlhkých místech v lesích.

Tento drobný bahňák dosahuje délky 15 cm. Setkáme se s ním na písčitých březích řek a rybníků, pískovnách a haldách v blízkosti vody či s alespoň většími loužemi. Zimuje v Africe, odkud přilétá v dubnu. Hnízdo si buduje v dolíku mezi oblázky či mezi trsy nízké trávy. Samice snáší 4 vejce, v sedění na nich se střídají oba partneři 24 dní. Živí se hmyzem a jeho larvami, žížalami apod. Dokázal si zvyknout na nové biotopy - většina těchto ptáků žije v pískovnách, štěrkovnách, na skládkách i štěrkem pokrytých plochých střechách. Na podzim se shlukuje v hejna a v říjnu odlétá.

Asi 18 cm velký pták obývá místa s tekoucí i stojatou vodou, kde najde kolmý břeh k vybudování hnízdní nory. Hnízdo si vystýlá vývržky nestrávené potravy (šupiny, rybí kosti). Samice snáší v dubnu až červnu 6 až 8 vajíček. Mláďata se líhnou po 21 dnech. Samec přináší samici potravu, občas ji vystřídá v sezení. Živí se rybkami, korýši a vodním hmyzem. Při lovu se i potápí. Nedostatek ryb a znečištění vody spolu s nedostatkem vhodných hnízdišť jsou příčinou úbytku tohoto podle barvy poněkud exotického ptáka.

Hojný pták na každé větší stojaté vodní ploše, pokud je dostatečně zarostlá. Osidluje i parkové rybníky. Páry si utvoří revír a započnou se stavbou hnízda ze stébel rákosu a orobince na okraji porostů na vodní hladině. K hnízdu vede můstek z vody. Samice snáší 5 až 15 vajec. V sedění na nich se střídají oba partneři po dobu 22 dní. Živí se drobnými vodními bezobratlými živočichy, rostlinami a semeny. V zimě se zdržuje ve velkých hejnech na řekách i uprostřed měst. Při plavání sedí vysoko na vodě, potápí se střemhlavým skokem. Potravu hledá 2 až 3 metry pod hladinou.

Žije na stojatých a pomalu tekoucích vodách (na větších rybnících, přehradních plochách). Dosahuje délky 40 cm. V zimě ji můžeme spatřit i ve městě na řece. Hnízdo si zakládá v trsech ostřice nebo na ostrůvcích. Samice snáší v květnu nebo červnu 6 až 9 vajec a sedí na nich 26 dní. Živí se korýši, měkkýši, hmyzem, pulci, žere i rostlinné části a semena. Pro potravu se potápí do hloubky až 5 metrů.

Vyskytuje se v rybnících, tůňkách, malých loužích především v nížinách. Zdržuje se ve velkých společenstvech. Dorůstá do 5 cm délky. V době rozmnožování se samci ozývají ve dne i v noci jednotvárným jednoslabičným kuňkáním ”ung-ung-ung”. Samice klade vajíčka několikrát v roce, hlavně v květnu a červnu, na vodní rostliny a kameny. Za týden se líhnou pulci, kteří se v září mění v žáby a opouštějí vodu. Přezimují v děrách, dutinách a pod listím. Na jaře opět přecházejí do vody. Živí se drobnými vodními živočichy, především hmyzem.

Dosahuje délky 14 cm. Vyskytuje se v lesích, polích i zahradách, často ji najdeme i ve sklepě. Přes den se ukrývá, za potravou vychází za soumraku. Loví měkkýše, žížaly, pavouky, hmyz, myši. Zimu přespává v suchých děrách. Zjara přichází do rybníku či tůně a samice tu klade dvě šňůry spojených vajíček (až 12 tisíc). Poté opouští vodu. Pulci se líhnou po dvanácti dnech a drží se pohromadě. Za tři měsíce se přemění v žabky, které vylézají na souš. Dožívá se až čtyřiceti let a je mimořádně věrná svému bydlišti.

Vyskytuje se v rybničnatých krajinách na okrajích lesů, v křovinách, na mokrých loukách a bažinách. Dosahuje délky 5 cm. Zdržuje se na stromech, keřích a vysokých bylinách, kde obratně a daleko skáče z listu na list. Může šplhat i přímo nahoru po hladkém podkladu pomocí přísavek na prstech. Od dubna do června přichází do vody, kde samice klade v chomáčcích až 1000 vajíček. Tehdy také uslyšíme zvonivý hlas samce ”ep-ep-epp”, který při volání sedí na stromě nebo v Živí se hmyzem, jeho larvami a pavouky. Zimu přečkává v děrách, pod kameny a v bahně.

Vyskytuje se velmi hojně v blízkosti vody, na mokrých loukách, v příkopech, v listnatých lesích i na zahradách. Dorůstá délky kolem 10 cm. V březnu až květnu se sameček ozývá tichým, vrčivě chrochtavým kvákáním. Samice klade do vody až 4000 vajíček. Za 4 týdny se z nich vylíhnou drobní pulci a po třech měsících se přemění v žabky, které vylézají na souš a rozlezou se do širokého okolí. Jejich potrava sestává z hmyzu, pavouků, měkkýšů a žížal. Za kořistí se vypravují především v noci. Přezimují v bahně, pod hromadami listí či v děrách.

Vyznačuje se hadovitým tělem krytým šupinami jen na bocích. Vyskytuje se v proudících chladných čistých vodách se štěrkovým nebo skalnatým dnem, ale i v rybnících. Zdržuje se na dně. Je rozšířena na velkém území. Dorůstá 15 cm délky. Tře se v dubnu až červnu a samice klade kolem pěti tisíc jiker na vodní rostliny. Živí se drobnými živočichy (larvami hmyzu, drobnými korýši, rybím potěrem), které vyhledává u dna. Ve dne zůstává většinou ukryta, za potravou vyplouvá za soumraku. Charakteristickým znakem jsou vousky, které pomáhají hledat potravu pod kameny.

Hojná ryba v pomalu tekoucích řekách, v rybnících a jezerech. Dorůstá délky 40 cm. Nejraději se zdržuje v houfech. Tře se od dubna do června a samice klade až 250 tisíc jiker v provazcích na vodní rostliny. Potěr se líhne za 18 dní a po dva týdny nepřijímá potravu. Loví drobné ryby, korýše a hmyz. Nezřídka loví více ryb společně, nahánějí lovené rybky do hejna a zmocňují se jich. V průběhu života se mění ve vyložené samotáře.

Je jednou z nejhojnějších ryb ve všech řekách, ale i ve stojatých vodách. Dorůstá asi 30 cm délky. Rybáři ji rádi chytají. Je významná i jako potrava pro mnoho druhů dravých ryb i ptáků. Tře se při březích od dubna do května. Samice klade kolem 100 tisíc jiker na vodní rostliny. Živí se drobnými korýši, larvami hmyzu a řasami. Tvoří hejna, která se zdržují ve dne v hlubší vodě, v noci blíže břehu. V zimě dává přednost hlubší vodě.

Žije v chladných, bystře tekoucích vodách. Dorůstá kolem 30 cm délky. Tře se v zimních měsících a samice klade až 1500 jiker. Živí se hmyzem, měkkýši a korýšky i malými rybkami a žábami. Ve výskoku lapá i létající hmyz. Jeho maso patří k nejchutnějším. Na mnohých místech se vytírá uměle v líhních a plůdek se vysazuje do potoků a řek.

Strom se štíhlým tmavě šedým kmenem a rozpraskanou kůrou dorůstá do výšky až 30 metrů. Listy má obvejčité, na špičce uťaté, v mládí lepkavé. Kvete v březnu a dubnu. Samčí jehnědy mají červené šupiny, samičí jsou dlouze stopkaté. Plodem je šištice s křídlatými semeny. Roste nejčastěji na březích potoků a říček.

Nejčastěji roste jako relativně malý, nejvýše 15 metrů vysoký keř. Pokud vytvoří strom, je jeho koruna štíhlá. Oválné, řapíkaté listy jsou zašpičatělé. Kvete od března do května. Dvoudomé jehnědy se vyvíjejí dříve než listy. Jsou až 10 cm dlouhé - fungují jako nejbohatší zdroj potravy pro včely. Plodem je podlouhlá tobolka. Roste hojně podél potoků a řek, na okrajích lesů, paloucích a mýtinách.

Rychle rostoucí strom, až 30 metrů vysoký, vytváří oválnou a štíhlou korunu. Kmen má rovný, s tlustou šedohnědou kůrou, podélně zbrázděnou. Střídavé řapíkaté oválně zašpičatělé listy nepřesahují délku 8 cm. Kvete v březnu a dubnu. Samčí jehnědy jsou velké a tlusté, samičí jsou kratší. Tvoří se z nich vejčité tobolky se semeny s dlouhým chmýrem. Roste hojně na březích řek a potoků, bývá sem také často vysazován (zpevňuje půdu, vytyčuje krajinu).

Statná, jeden až čtyři metry vysoká vytrvalá bylina s tlustými plazivými oddenky. Na oblé lodyze najdeme pochvaté listy. Květy v kláscích v bohatém větveném květenství se objevují od května do července. Roste dost hojně v mělkých stojatých či zvolna tekoucích vodách v nižších polohách, na písčitých nebo štěrkovitých březích, často pospolitě. Hraje důležitou roli při zpevňování břehů. Používá se k pletení rohoží.

Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem dorůstá do výšky až tři metry. Má přímou, oblou lodyhu se vzpřímenými, úzce čárkovitými listy. Kvete v červenci a srpnu. Květenství je složené ze dvou válcovitých oddálených palic (dolní se samičími a horní se samčími květy). Plodem je nažka s dlouze chlupatou stopkou. Roste hojně na březích rybníků, řek a jezer. Zpravidla tvoří souvislé porosty.

Vytrvalá, velmi statná tráva s dlouze plazivým oddenkem dorůstá výšky až čtyři metry. Tlusté šedozelené stéblo má pevné, nevětvené. Kvete od července do září, vytváří velké, husté, bohaté laty s nafialovělými klásky. Roste velmi hojně na vlhkých loukách, v bažinách a kolem vod. Díky dlouhým výběžkům je cennou rostlinou ke zpevňování břehů.

Je značně rozšířený a hojný. Obývá hustě zarostlé rybníky, tůně a jezírka. Je až 35 mm velký a dobře přizpůsobený vodnímu životu. Při pobytu ve vodě uchovává vzduch pod krovkami. Samička vsunuje do stvolů vodních rostlin vajíčka. Vylíhlá larva je dravá, loví a vysává pulce a rybičky. Larvy se kuklí v zemi na břehu. Také brouci jsou draví - napadají vodní hmyz, rybí potěr i čolky. Za teplých večerů létají.

Tento až 3 cm dlouhý živočich je u nás velmi hojný u stojatých i mírně tekoucích vod. Je jednou z nejhojnějších vážek. Od května do září poletuje mezi rákosinami a vysokou trávou na březích. Samice klade vajíčka do částí vodních rostlin a přitom se potápí. Larvy žijí jeden rok ve vodě, poté se na souši mění po prasknutí pokožky v dospělého jedince. Dospělý živočich žije asi čtyři týdny.

Tento živočich dosahuje délky 6 cm. Setkáme se s ním od června do srpna u řek, potoků a rybníků. Je to výborný a rychlý letec s vynikajícím zrakem. V letu loví mouchy. Samice klade vajíčka do vodních rostlin. Larvy žijí na dně stojatých vod, jsou dravé a pronásledují jiný hmyz, pulce i rybičky. Po jednom roce se vyšplhají nad hladinu, praskne jim pokožka a vyleze dospělý jedinec.

Tento živočich dorůstá asi 4 cm a poznáme ho podle plochého zadečku. Objevuje se od května do srpna u málo zarostlých rybníků a řek. Loví létající hmyz. Na kořist číhá vsedě na kameni či stéble, kořist uchopí v letu nohama a okamžitě ji pozře. Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Krátké tlusté larvy žijí na dně vod po dva roky a jsou dravé.

Vyskytuje se u nás velmi hojně v rybničnatých krajinách i na jezerech s bohatou vegetací. Potravu hledá u vody, na čerstvě zoraných polích i na skládkách odpadků. Živí se hmyzem, žížalami, drobnými obojživelníky, rybkami, ale také rostlinami (třešněmi). Často se také zdržuje na řekách ve velkých městech. Dosahuje délky kolem 38 cm. Na hnízdiště přilétá koncem března nebo začátkem dubna. Hnízdo si budují oba partneři z kousků rákosu a orobince. Samice snáší 3 vejce a sedí na nich střídavě se samcem až 24 dní. Mláďata zůstávají několik dní na hnízdě, kde je rodiče krmí. Ozývá se známým a dobře slyšitelným ”klijé-klijé”. Před nebezpečím varuje ”krrr-krek-ek-ek”.

Žije v prudce tekoucích potocích i v horských jezerech s vysokým obsahem kyslíku. Dává přednost písčitému dnu. Žije v hejnech v horních vrstvách vody. Dorůstá délky až 12 cm. Tře se v houfech od května do června, upoutá nás pestré zbarvení samečků.. Samice klade až 800 jiker na mělčině na kameny, do písku nebo do porostu rostlin. Potěr roste rychle, dožívá se jen čtyř let. Živí se hmyzem a jeho larvami, drobnými korýši. Stává se častou kořistí pstruhů.

Vyskytuje se ve větších jezerech a hlubších řekách. Dorůstá délky 200 cm. Žije samotářsky, jen v době tření v párech. Tře se od května do června u břehů hodně zarostlých vegetací. Je teplomilný, takže samice klade jikry (až 200 tisíc) při teplotě vody od 18 do 20 stupňů. K jikrám nakladeným do husté vegetace v prohlubni dna přihání samec čerstvou vodu. Přes den přebývá u dna, teprve v noci vyplouvá k hladině. Živí se dravě. Loví malé ryby a malé savce, velcí jedinci polapí a spolknou i vodní ptáky do velikosti husy. Mladí jedinci se živí hmyzem a měkkýši.

Žije v pomalu tekoucích řekách i ve stojatých vodách, hlavně v jezerech. Dorůstá délky 120 cm. Tře se v březnu a dubnu. Když dosahuje teplota vody 8 až 10 stupňů, klade samice v mělčinách až milion jiker. Vylíhlá mláďata se připevňují na dně na vodní rostliny nebo kameny. Po 8 dnech se jim otevírají žábry a ústa, poté mohou vyplavat k hladině. Živí se rybami, obojživelníky, malými savci i mláďaty vodních ptáků. Na kořist číhá nehnutě těsně u hladiny, často celé hodiny.

Jedná se o podivnou rybu hadovitého těla až 150 cm dlouhou (samec je o polovinu menší). Je rozšířena v mnohých řekách. Její život začíná v Sargasovém moři, kde se z jiker vylíhnuté drobné larvy vydají na tříleté putování k evropským břehům. Zde vplouvají proti proudu do řek a potoků. Ve sladké vodě se zdržují 10 let, dorostou tu, dospějí a shromáždí tukové rezervy. Potom táhnou zpět do moře, kde se třou. Je to dravá ryba, živí se různými menšími živočichy - rybkami, žábami, drobnými savci.

Náš největší domácí mlž se vyskytuje ve stojatých a mírně tekoucích vodách hlavně v nížinách. Poměrně tenké lastury dorůstají délky 26 cm. Žije na dně v bahně, kde se živí mikroorganismy. Je obojetník, každý jedinec naklade ročně až 400 tisíc vajíček. Ta produkuje v zimě a nechává je v žaberních lupenech. Larvy se přichycují háčky na několik týdnů na kůži ryb a zde se vyvíjejí. Hraje významnou úlohu při udržování čistoty vody - dokáže za hodinu profiltrovat více než 20 litrů vody.

Je to obrovitý, až 5 cm velký vodní brouk. Obývá stojaté, hustě zarostlé vody. Živí se převážně vodními rostlinami, ale občas sežere i pár rybích jiker. Jeho larvy jsou ovšem dravé, loví vodní měkkýše. Larvy se líhnou z vajíček, která samice naklade do lodičkovitého pouzdra. Kuklí se v zemi.