Úvodní kapitola je opakováním učiva přírodovědy 5. ročníku (Rozmanitost životních podmínek na Zemi). Pomocí glóbu si zopakujeme umístění světadílů a oceánů na Zemi. Všimneme si sítě rovnoběžek a poledníků, povíme si o časových pásmech. Této kapitole věnujeme jednu vyučovací hodinu.
Výstup pro žáka:
– třídí poznatky o přírodních podmínkách na získané z dostupných zdrojů

Na glóbu sledujeme rozložení pevniny a oceánů. Ukážeme si zeměpisnou síť, kterou tvoří poledníky a rovnoběžky. Nejdelší rovnoběžka – rovník – půlí planetu na dvě polokoule, severní a jižní. Poledníky směřují od severního pólu k jižnímu a spojují místa, která mají ve stejnou dobu poledne. Hlavní (nultý) poledník a protilehlý (180 stupňů) půlí planetu a západní a východní polokouli.

    

Pojmenujeme a ukážeme si světové oceány: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán. Dále si všimneme světadílů: Severní a Jižní Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida. Vyhledáme dva světadíly, které nejsou odděleny mořem. V Evropě vyhledáme místo, kde se rozkládá Česká republika.

Z učiva přírodovědy si uvědomíme skladbu podnebných pásů a do sešitu si je zakreslíme. Zdůrazníme, že jde o intenzitu slunečních paprsků v konkrétním místě. Ta je určena úhlem dopadu slunečních paprsků. Nejintenzivnější sluneční svit je kolem rovníku, směrem k pólu se intenzita snižuje. Odhadneme, které teplotní pásy máme v Evropě. Pojmenujeme a ukážeme si také pás subtropický.

Vysvětlíme si, proč musíme na Zemi vytvořit časová pásma. Protože se Země otočí kolem své osy za 24 hodin, potřebujeme 24 časových pásem. V každém takovém pásmu mají lidé stejný čas. Při jeho překročení směrem na východ musíme jednu hodinu přidat, na západ naopak jednu hodinu ubrat.