Pojem domov v sobě neskrývá jen dům, ve kterém bydlíme. Domovem je pro nás i vlast, ve které jsme se narodili. Pokud jsme na cestách v cizině, vzpomeneme si na místa, která jsou nám blízká. Mnohým se zasteskne. Vyjádřit pocity svého vztahu k domovu je těžké. Autorům písně Kde domov můj se to povedlo. Naše státní hymna velmi krásně vystihuje cit k přírodě, která nás obklopuje, i lásku k zemi, v níž žijeme.
Výstupy pro žáka:
– orientuje se v notovém zápisu, skladbu podle něho intonuje
– na základě svých dispozic zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně

Kde domov můj

Naše státní hymna je zapsána ve čtyřdobém taktu. Na text Josefa Kajetána Tyla ji složil František Škroup. Poprvé zazněla v Tylově hře se zpěvy a tanci Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka v roce 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Píseň se velmi líbila nejen v naší zemi, ale i za hranicemi. Zpívala se ve školách, v rodinách, na vlasteneckých besedách. Roku 1918 se stala státní hymnou nově vzniklé Československé republiky.

Původní text písně:

Kde domov můj, kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to napohled!
A to je ta krásná země,
země česká – domov můj,
země česká – domov můj!

Kde domov můj, kde domov můj?
V kraji znáš-li bohumilém
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu – vzdoru zmar,
to je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

To, že si ji lidé oblíbili, dokazují i její textové obměny. Z četných variant si zazpíváme tu, která vznikla na Pardubicku:

Kde domov můj, kde domov můj?
Tam, kde hora Kunětice,
slavné město Pardubice,
tam, kde Labe s Chrudimkou
teče krásnou rovinkou,
tam v tom kraji bohumilém,
[: v Pardubicích domov můj! :]

Předtím, než se pustime do nácviku, hymnu si poslechneme.

Možná už nevíme, co je vlastně fidlovačka. Byla to oblíbená jarní slavnost pražských ševců. Každoročně se konala v nuselském údolí. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje fidlovačka. Ten ševci používali k hlazení kůže obuvi. Symbol slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a malovanými kraslicemi. Břízka se nápadně podobá májce, kterou mládenci staví v noci na 1. máje před domy děvčat, která se jim líbí.

Na rozloučení

Tato velmi oblíbená písnička se nezpívá jen na Chodsku, odkud pochází, ale i v jiných regionech. Její obsah je spojen s tradicí stavění májek. To nebyla jen zábava, ale také zkouška odvahy chlapců. Hoch musel nejprve v lese tajně uříznout strom, aby ho nechytil hajný. Potom ho co nejlépe ozdobil a vztyčil pod oknem své milé. Celou noc pak májku hlídal, aby ji nikdo nepokácel. Ráno bylo pro dívky překvapením: která má nejhezčí májku?

• Píseň je založena na dvou rytmických motivech (na rozloučení; postavím pod okny máj). Obě figury vytleskáme.
• Podle sluchu přidáme k uvedeným rytmům správné texty.
• Píseň nacvičujeme nápodobou po čtyřech taktech.
• Zpíváme ji v mírném tempu, ne však příliš táhle.

Pátrání po skladbách a skladatelích

V kvizu si vyzkoušíme, jestli dokážeme správně doplnit názvy skladeb známých hudebních skladatelů. Poté zkusíme skladatele poznat podle jeho portrétu.