Každý, kdo se rozhodne, že se naučí hrát na nějaký hudební nástroj, musí počítat s tím, že ho čeká dlouhá a těžká práce. Musí přimět své ruce a prsty, aby ho poslouchaly. Poté se učí hrát z not a dělat pořádnou muziku.
Výstupy pro žáka:
– rozliší jednotlivé tóny ve stupnici C dur
– intonuje písně podle notového zápisu, orientuje se v něm

Hráč na hudební nástroj cvičí své prsty nejčastěji na stupnicích. Jsou to řady tónů, které jdou za sebou. Ukážeme si stupnici C dur. Ta začíná i končí tónem C. Zapíšeme si ji vzestupně i sestupně a zkusíme si ji zazpívat. Přitom si jednotlivé tóny ukazujeme.

Vyletěla holubička

Při zpěvu si představíme, jak holubička vzlétá do výšky a opět klesá k zemi. Začátek písničky nám připomene stupnici C dur. Píseň je založená na dvou hudebních nápadech (A-B). Melodii prvního dílu ukazujeme při zpěvu rukou jako bychom ukazovali stoupající a klesající schůdky. Dbáme na srozumitelnou výslovnost.

Poslech – Johann Sebastian Bach: Chorální předehra

Poslechneme si obtížnou skladbu pro klavír. Pravá ruka v ní hraje velmi rychlé stupnice. Kromě toho tu znějí i další melodie, takže klavírista musí poctivě cvičit.

Pokusíme se rozlišit dvě výrazné melodie:

• rychlé stupnicové běhy klavíru: soprán (běžec na oválu stadionu s velmi rychlým tempem)
• pomalejší důstojná melodie chorálu: tenor (trenér jako moudrý rozvážný rádce důsledně vede svého svěřence)

Třetí hlas chorálové předehry je basovou melodií (fanoušek, jehož srdce tepe v rytmu osminových not).

Muzikant

• Zpěv písně doprovodíme pohyby muzikantů podle nástrojů, o kterých zpíváme.
• V notovém zápisu najdeme značku pro repetici. Co toto slovo znamená? (opakování daného úseku písně)

 

Našli jste chybu? Dejte nám vědět.