Před několika sty lety byli všichni hudebníci i skladatelé považováni za řemeslníky stejně jako třeba kováři či pekaři. Skladatele zaměstnával zámecký pán a on plnil jeho přání. Šlechtic třeba pozval na příští týden hosty a zadal skladateli, aby k objednanému ohňostroji zněla nějaká hudba. Jednomu takovému skladateli se to podařilo opravdu dobře a jeho hudba z tehdejší zahradní slavnosti se nám líbí i dnes.
Výstupy pro žáka:
– tleská rytmus, doprovází hrou na rytmické nástroje
– rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

Poslech – Georg Friedrich Händel: Hudba k ohňostroji

Podle přání anglického krále Jiřího II. se na jaře roku 1749 uskutečnila oslava v anglickém Green Parku. Velký úspěch zde měla Händelova Hudba k ohňostroji. Díky velkému zájmu lidí poslechnout si toto dílo došlo dokonce na blízkém londýnském mostě k tříhodinové zácpě. Posluchači byli ohromeni množstvím nástrojů a mohutnosti orchestru s převahou dechů s podporou tympánů.

• Při poslechu si představ ohňostroj – zkus ho namalovat.
• Zní hudba slavnostně?
• Které nástroje mají nejpronikavější tón? (žestě – trubky)
• Jakmile zazní tympány, zvedni ruku.

A já pořád, kdo to je?

Lidovou píseň z Bydžovska zpíváme rázně. Poslouží nám k nácviku hry na dětské hudební nástroje.

• Píseň si zazpíváme.
• Zpěv melodie doprovodíme rytmickými nástroji (hůlky, chřestidla) v prostřední části.
• V první a závěrečné části vytleskáme rytmus oddílu Kdo to je?
• Nacvičíme využití metalofonu v některých částech písně.

Já jsem kováříček

Českou lidovou píseň zpíváme do kroku. Žáky uvedeme do tóniny sestupné řady e1 – c1.

• Na tabuli zapíšeme melodii bez textu – kováříček jsem.
• Melodii se pokusíme zazpívat po udání počátečního tónu (slabika mo – text).
• V notovém zápisu označíme shodná dvoutaktí se zápisem na tabuli.
• Kolikrát se tento motivek opakuje?

Notový sešit

Trénujeme noty celé a půlové. Přidáme noty čtvrťové a osminové.

Poslech – Richard Wagner: Mistři pěvci norimberští

Jedná se o komickou operu. Námět autor převzal z dějin Německa. Řemeslničtí mistři se zde v 16. století spojovali do pěveckých škol, kde ze zpěvu a skládání básní skládali mistrovské zkoušky. Ústřední postavou opery je moudrý norimberský švec Hans Sachs. Mladý rytíř Walter se zamiluje do hezké dívky Evy, dcery zlatníka a mistra pěveckého cechu. Na přání otce se Eva smí vdát pouze za vítěze nadcházející pěvecké soutěže. Rytíř Walter to zkouší, ale neuspěje. Protože ho i Eva miluje, domlouvají se tajně na útěku. Jejich rozhovor vyslechne moudrý švec, který nakonec dá věci do pořádku.

• Při poslechu ukázky určujeme místo, kde zní ťukání ševcova kladívka nejčastěji a nejhlasitěji.

 

Našli jste chybu? Dejte nám vědět.