Portrét babičky (dědečka)

Rádi jezdíme k babičce a dědovi. Společně si s nimi povídáme, hrajeme, chodíme na procházky. Máme je rádi. Jsme u nich v bezpečí, rozumíme si s nimi. Zkusíme vytvořit podle svých představ jejich portrét.
Výstupy pro žáka:
– výtvarně vyjadřuje proporce lidské hlavy, konfrontuje představu se skutečností
– přesněji výtvarně vyjadřuje proporce lidské postavy

Potřebný materiál a pomůcky

čtvrtka A3, suchý pastel, mléko, velký štětec

Provedení

  1. Vyprávíme si o svém vztahu k babičce nebo dědovi. Kde bydlí? Jak často k nim jezdíme? Co vše s nimi provádíme? Podobáme se jim. Ale v jejich obličejích už můžeme najít stopy stáří – vrásky.
  2. Vybereme si jednoho ze svých prarodičů. Na čtvrtku na výšku namalujeme jejich portrét. Měly by se v něm objevit nejen stopy stáří, ale i vzájemné porozumění, jejich laskavý pohled, bezpečí u nich doma.
  3. Malujeme suchým pastelem, roztíráme prsty, barvy postupně nanášíme, promícháme, snažíme se dodat plastičnost – vystínovat.
  4. Přidáme pozadí, které je kontrastní. Opět pastel rozetřeme.
  5. Pro zvýraznění barev portrétu využijeme mléko, které štětcem lehce naneseme.
  6. Hotovou práci představíme spolužákům.

Zhodnotíme výtvarnou stránku portrétu, zachycené proporce i detaily. Doma portrét představíme své babičce či dědečkovi, zhodnotíme soulad se skutečností.

Ukázky prací:

 

 

Napsat komentář