Nikdo z nás nezná člověka, který by neměl rád legraci. Už víme, že ani hudební skladatelé nejsou stále vážní a občas do svých skladeb mistrně ukrývají žerty. Vzpomeňme třeba Josepha Haydna a jeho symfonii S úderem kotlů.
Výstupy pro žáka:
– předvede pohybovou improvizaci
– rozpozná hudební formu jednoduché písně a skladby

Důkazem toho, že hudebníci mají smysl pro humor, je český lidový tanec furiant (mateník). Furiantem byl nazýván člověk pyšný, neústupný, domýšlivý. V tanci dochází ke střídání dvoudobých taktů s třídobými. Taneční páry musí mít dobrý postřeh, aby včas změnily své krokové variace, nevyšly z rytmu a nepošlapaly si nohy. Tanec furiant se tančí například na píseň:

Sedlák, sedlák, sedlák

• Rytmus písně si vytleskáme. Nezapomeneme na důrazy na první době.
• V notovém zápisu si všimneme furiantské melodiky prvního dvoutaktí. Dvakrát za sebou se opakuje, pokaždé v jiné poloze.
• Rychlé tempo písničky vyžaduje jasnou a přesnou artikulaci.
• Nezapomeneme na dynamiku (s crescendem mírně zrychlíme, s decrescendem tempo zvolníme).

Pohybový doprovod písně

Stojíme ve dvou řadách proti sobě.
1. – 2. takt – 1. skupina: dup levá noha, tlesk, dup pravá noha, tlesk, dup levá noha, tlesk
3. – 4. takt – 2. skupina: dup levá noha, tlesk, tlesk, dup pravá noha, tlesk, tlesk
5. – 6. takt – 1. skupina: dup levá noha, tlesk, dup pravá noha, tlesk, dup levá noha, tlesk
7. – 8. takt – 2. skupina: dup levá noha, tlesk, tlesk, dup pravá noha, tlesk, tlesk
9. – 12. takt – obě skupiny čtyři kroky vpřed (řady se přibližují)
13. – 16. takt – obě skupiny čtyři kroky vzad (řady se oddalují)

Poslech – Antonín Dvořák: Furiant z České suity

Poslechneme si, jak tato žertovná písnička inspirovala Antonína Dvořáka. Česká suita patří k jeho populárním dílům. Najdeme zde hudbu stylizovaných lidových tanců. Představují se zde polka, sousedská a furiant. Furiant je její závěrečnou částí. Má obvyklou formu A B A. Nástrojové obsazení: smyčcové nástroje, dechové nástroje dřevěné a žesťové (lesní rohy, trubky) a bicí (tympány).

Antonín Dvořák se narodil v Nelahozevsi v rodině řezníka a šenkýře. Vyučil se řezníkem, pracoval v krámě svého otce. Hrál na housle, violu, klavír a varhany. V šestnácti mu jeho strýc zaplatil studium na varhanické škole v Praze. Z jeho tvorby: Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, opery Čert a Káča, Rusalka, symfonie Z Nového světa. Dodnes je ve světě velmi vážený.

Nedaleko od Trenčína

• Moravskou lidovou píseň zpíváme živě.
• Přidáme jednoduchý pohybový doprovod (polkový krok s otočkou).