Ludmila, Václav a Drahomíra. Po smrti knížete Vratislava se výchovy jeho syna Václava ujala babička Ludmila.

Zavraždění Ludmily.

Před bitvou knížete Václava se zlickým knížetem Radslavem.

Zavraždění knížete Václava.

Blaničtí rytíři v čele s Václavem.

Zavraždění biskupa Vojtěcha.

Vyvraždění Vršovců.

Kníže Oldřich a poustevník Prokop.

Oldřich a Božena.

Jaromír a Břetislav.

Kníže Břetislav se ujímá trůnu.

Břetislav připojuje k Čechám Moravu. Zde truchlí na zříceninách chrámu na Velehradě.

Přenesení ostatků biskupa Vojtěcha z Polska.

Břetislav a Jitka – únos Jitky z kláštera.

Únos Jitky z kláštera.

V roce 1083 dobyla česká vojska Řím jako součást německých vojsk Jindřicha IV.

Korunovační průvod prvního českého krále Vratislava II. v roce 1085.

Božetěch, opat kláštera sázavského, vložil královskou korunu na hlavu Vratislava II. To bylo ovšem výsadou biskupů. Proto musel jako pokání vyřezat kříž a donést jej pěšky až do Říma.

Biskup Kosmas uložil opatu Božetěchovi neobyčejnou pokutu za neoprávněnou korunovaci Vratislava II. Jako pokání musel vyřezat kříž velký jako on sám a zanést jej na vlastních ramenou do Říma a složit ho v místním kostele svatého Petra.

Vítězství Soběslava u Chlumce v roce 1126. Císař Lothar vtáhl do Čech, u Chlumce byl obklíčen. Soběslav ho propustil a císař mu do smrti zůstal věrným přítelem.

Objevení praporce rodu Slavníků – dobré znamení a naděje vítězství v těžkém boji.

Středověký trh v Týnském dvoře.

Bitva u Miletína, ve které bylo české vojsko vedené Soběslavem úplně poraženo.

Rok 1158: Císař Fridrich I. Barbarossa vyzval všechny přátele, aby mu pomohli pokořit vzpupný Milán. Český kníže Vladislav II. mu přivedl 10 000 bojovníků. Zde Češi překračují řeku Addu.

Češi před Milánem: Město se muselo roku 1162 vzdát a bylo srovnáno se zemí.

Král Vladislav II. nechal uvěznit svého bratrance Soběslava II. na hradě Přimdě.

Roku 1197 byl knížetem zvolen Vladislav Jindřich. Starší bratr Přemysl však nemínil ustoupit.

Smíření bratrů Přemysla Otakara I. a Vladislava Jindřicha.

Vlády se ujímá Přemysl Otakar I.

Za krále Václava I. byly zavedeny v českých zemích rytířské zvyky.

Vpád Tatarů na Moravu za vlády Václava I.

Roku 1251 zvolili rakouští velmožové za svého krále Přemysla Otakara II. Ten se usídlil ve Vídni, odkud vládl nad Rakouskem a Moravou.

Pražské podhradí za vlády Přemysla Otakara II.

Král Přemysl Otakar II.

Potyčka mezi vojsky uherskými a českými na pomezí Moravy a Uher.

Přemysl Otakar II. před bitvou na Moravském poli.

Smrt Přemysla Otakara II. na Moravském poli.

Král Václav II. se ujímá vlády.

Král Václav III. u hrobu svého otce ve Zbraslavi. Opat Konrád ho napomíná, aby zanechal lehkomyslného života a vládl jako zemřelý otec (rok 1305).