Společně se vypravíme do středověku. Ocitneme se na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Jako jeden z mála císařů se zajímal o vědy. Zval k sobě různé vědce – astronomy i alchymisty. Tehdy v českých zemích pobýval alchymistů velký počet.
Výstupy pro žáka:
– poznává základní a podvojné barvy a vhodně je používá
– chápe odlišnosti uměleckého vyjádření skutečnosti od přesné podoby světa

Potřebný materiál a pomůcky

čtverec ze čtvrtky A2, temperové barvy, štětce, kelímek na vodu, misky na míchání barev

Provedení

1. Alchymista experimentoval, zkoumal a poznával přírodní děje z několika nynějších vědních oborů (fyzika, chemie, medicína) i z dalších oblastí (magie, astrologie). Pokusy provozoval ve své dílně, většinou ve sklepení domu.
2. Jeho dílnu si představíme před sebou. Co zde nesmělo chybět? Skleněné baňky, misky, váhy, lahve, hmoždíře, různé chemikálie, ale i klece se zvířaty.
3. Jak mohl alchymista vypadat? Trochu potrhlý vědec snažící se vyřešit problém. Na sobě má středověké oblečení, nemá čas dbát na svůj zevnějšek, je zarostlý, neholený, potřísněný od chemikálií.
4. Nejprve zkusíme rozvrhnout a výtvarně ztvárnit prostředí alchymistické dílny. Určitě tu je šero, vidíme pícku, na ní různé křivule a baňky. Plameny vydávají odlesky na alchymistickém nádobí, odráží se i ve skle.
5. Poté zkusíme vytvořit portrét alchymisty. V očích se mu objevuje naděje, že tentokrát pokus dopadne dobře.
6. Menším štětcem dotvoříme na hotové práci detaily.
7. Svou práci představíme spolužákům. Společně zhodnotíme, jak se nám podařilo vytvořit atmosféru středověké dílny a alchymisty jako vědce.

Ukázky prací: